Česká unie sportu prostřednictvím tweetu svého předsedy Miroslava Jansty zveřejnila výsledky průzkumu, nebo spíše ankety týkající se zájmu mládeže o sport po lockdownových přestávkách. Šlo především o návrat na sportoviště a do sportovních klubů. Dvě pětiny odpovědí byly záporné. Položená otázka sice nebyla ideální a umožňovala interpretaci, ale i tak pouze 22% odpovědí znělo jednoznačně ano. Důvody pro rozpačitý návrat k pohybovým aktivitám mohou být různé. Obyčejná lenost a nechuť k pohybu, nejistota, ale také obava o bezpečí či změněné priority. Dalším faktorem zcela jistě může být neochota vrátit se k něčemu nebo někam, kde to nebylo příliš zábavné, vzrušující a příjemné. Po pravdě, kolik vzniklo nových sportovních areálů v blízkosti školních zařízení splňujících nejpřísnější standardy z programové, personální, technické a trenérsko-metodické oblasti v posledních několika letech? To, že se život za poslední dva roky v mnoha ohledech zastavil a ztratil svou přirozenou dynamiku, se patrně nejvíce podepisuje na mládeži a její kritické a upřímné schopnosti rozlišit životaschopné od zbytečného. Sami rodiče často tápou a nejsou si jisti, co je pro jejich potomky dobré. Obecnou povinností pro všechny, jichž se to týká je vytvořit příznivé podmínky pro snadný přístup k možnosti rozvíjet pohybové schopnosti mládeže například budováním nových sportovišť v blízkosti škol. Pokud bude kvalitní nabídka sportovních aktivit k dispozici, budou reakce na uvedenou otázku ohledně návratu ke sportování jistě příznivější a slibnější.
Děti se vracejí ke sportu. Zatím pomalu.
